Když si v tuzemsku někdo začne hledat nové zaměstnání skrze inzeráty, tak jej možná překvapí, že jich je tak moc. Stačí si prohlédnout nabídku, jenž nabízí pracovní portály. Skutečná situace na pracovním trhu však vůbec není taková, jak to na první pohled vypadá.

V poslední době můžeme sledovat, že se v odborovém prostředí něco děje. Jde o řadu indicií, které ukazují, že vody odborového prostředí se pomalu začínají čeřit. Netřeba připomínat například nedávnou neúspěšnou snahu zbavit se předsedy největšího odborového uskupení či vznik jakési neformální odborové aliance mající ambici převzít iniciativu a vítr z plachet oné největší odborové centrály, či podivnou loňskou demonstraci (spíše exhibici) před Úřadem vlády, která nepřinesla vlastně nic.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Jde o nové zakotvení stanovování minimální mzdy v novele zákoníku práce, která jde nyní do Poslanecké sněmovny. S plánem vládní koalice, aby se zvyšovala minimální mzda a zároveň se pevně zakotvila její výše v poměru k průměrným výdělkům, souhlasí zaměstnavatelé i odbory. Jenomže se vůbec neshodují na tom, jak vysoká by minimální mzda vlastně měla být. Zaměstnavatelé chtěli, aby to bylo 45 procent, odbory 50 procent, vláda pak přišla se 47 procenty jako kompromisem. 

Dvě pětiny firem od začátku roku omezily zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Učinily tak kvůli lednovému zavedení stropu na daňové zvýhodnění benefitů. Vláda ho nastavila na polovinu průměrné mzdy ročně, tedy asi na 22 tisíc korun. Zástupci firem nyní po státu chtějí, aby část benefitů z daňového stropu od příštího roku vyňal.

Na úterý 21. května 2024 ČMKOS ohlásila protest proti změnám v zákoníku práce a v oblasti důchodů, které připravuje současná vláda. Protestní akce začně ve 12 hodin na Malostranském náměstí v Praze.

Podle § 115 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Jde tak o jakési odložení dne pracovního klidu na pozdější dobu. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.