Svátek práce vznikl v reakci a vzpomínce na události, které proběhly v roce 1886 v Chicagu, kde se 1. května pod vedením odborů a anarchistů uskutečnila jednodenní stávka. Této stávky, kterou vyhlásil anarchistický deník The Alarm a která byla krvavě potlačena, se tehdy dle odhadů zúčastnilo až půl milionu dělníků.
Ti bojovali za lepší pracovní podmínky a zkrácení pracovní doby na osm hodin a to beze ztráty výdělku. Sice to několik let trvalo, ale cíle bylo dosaženo.
Na tuto masovou manifestaci a její oběti se nezapomnělo, a již od roku 1889 (u nás od roku 1890) se tento den slaví po téměř celém světě jako Svátek práce (paradoxně se v USA Svátek práce slaví nikoliv v květnu, ale až v září).
Po vzniku Československa byl již 1. květen vyhlášen jako státní svátek. Od této doby jej tak slavíme oficiálně a bezpečně. Nehrozí nám represe a smrt (ano, byly doby kdy za účast někteří lidé zaplatili svým životem) při účasti na oslavách, jako tomu bylo na přelomu století 19 a 20. Od té doby uběhlo už hodně času a mnozí zapomněli, jak a proč tento svátek vznikl. Ani po tolika letech bychom tak neměli zapomínat, díky komu a jakým událostem máme například osmihodinovou pracovní dobu a dobré pracovní podmínky.
Současně bychom měli dbát o to, abychom o to vše nepřišli, a bránit se všem snahám o tak zvanou liberalizaci pracovního trhu. Je naší povinností udržet a dále rozvíjet sociální jistoty a důstojné pracovní podmínky i pro další generace.
Přejme si tedy, aby práce byla nejen prostředkem k zajištění obživy, ale byla i zábavou, radostí a možností seberealizace a mohli jsme ji s radostí vykonávat v příjemném a bezpečném prostředí.
Všem přejeme krásný Svátek práce.
(SNO)
