V Horní Malé Úpě se v pondělí 16.května sešlo Předsednictvo svazu na svém XXV. zasedání. Předsednictvo projednalo aktuální situaci ve svazu a vyhodnotilo činnost svazu.

Předsednictvo se dále podrobně zabývalo stavem a fungováním našeho Sociálního fondu, který prostřednictvím jednotlivých dávek pomáhá našim členům v různých situacích, především pak při pracovní neschopnosti a při ošetřování člena rodiny. Z tohoto fondu bylo již našim členům vyplaceno více než 550 tis. Kč.

Proběhlo i průběžné vyhodnocení hospodaření svazu za první čtyři měsíce tohoto roku. Mezi dalšími body jednání byla informace o zahájení jednání o prodloužení Rámcové smlouvy s VODAFONE na další dva roky a úpravy parametrů nabídky levného volání pro naše členy.

Další jednání Předsednictva se uskuteční v měsíci srpnu. Zápis z jednání je přístupný v Intranetu.
(SNO)

Svátek práce vznikl v reakci a vzpomínce na události, které proběhly v roce 1886 v Chicagu, kde se 1. května pod vedením odborů a anarchistů uskutečnila jednodenní stávka. Této stávky, kterou vyhlásil anarchistický deník The Alarm a která byla krvavě potlačena, se tehdy dle odhadů zúčastnilo až půl milionu dělníků. Ti bojovali za lepší pracovní podmínky a zkrácení pracovní doby na osm hodin a to beze ztráty výdělku. Sice to několik let trvalo, ale cíle bylo dosaženo.

Na tuto masovou manifestaci a její oběti se nezapomnělo, a již od roku 1889 (u nás od roku 1890) se tento den slaví po téměř celém světě jako Svátek práce (paradoxně se v USA Svátek práce slaví nikoliv v květnu, ale až v září).

Ani po tolika letech bychom neměli zapomínat, díky komu a jakým událostem máme osmihodinovou pracovní dobu a dobré pracovní podmínky.

Rovněž bychom neměli zapomínat na to, že stále jsou ve světě místa a země, kde práce připomíná spíše otroctví. Kde lidé pracují dvanát, čtrnáct či šestnáct hodin denně v hrozných podmínkách a bez jakéhokoliv zajištění bezpečnosti a za skromnou almužnu místo spravedlivé odměny.

Že jsou na světě stále místa a země, kde jsou k práci nuceny děti, kde neexistuje žádné sociální ani zdravotní pojištění a kde není těžké přijít o práci a tím i o zajištění základních životních potřeb.

Přejme si tedy, aby práce byla nejen prostředkem k zajištění obživy, ale byla i radostí a možností seberealizace a mohli jsme ji s radostí vykonávat v příjemném a bezpečném prostředí.

Všem přejeme krásný Svátek práce.
(SNO)

Výše Minimální důstojné mzdy (MDM) pro Českou republiku za rok 2021 činila 31.146 korun hrubého, pro Prahu pak 36.717 korun hrubého. Aktuální data o důstojném odměňování dnes představili členové Platformy pro Minimální důstojnou mzdu do níž je zapojen i náš Svaz Nové odbory.

Pro rok 2022 zároveň vzhledem k rapidně rostoucí inflaci, rostoucím cenám energií i pokračující válce na Ukrajině očekávají výrazné zvýšení částky potřebné pro zajištění důstojného života, a tím i další zvýšení počtu lidí, kteří na ni nedosáhnou.

Odborníci a odbornice z Platformy pro Minimální důstojnou mzdu tímto navazují na data zveřejněná pro rok 2019 a 2020. Minimální důstojnou mzdu každoročně zpracovávají jako nástroj, který má umožnit konkrétní uchopení veřejné debaty o nízkých mzdách a platech v České republice. Vychází ze zahraničního konceptu “living wage” a její výše odráží náklady potřebné pro pokrytí běžných výdajů.

Zástupci platformy opakovaně upozorňují na to, že dlouhodobě nízké mzdy se citelně odráží na kvalitě života lidí. Ti, kteří nejsou dostatečně zaplaceni, mnohem častěji upadají do dluhových pastí, musí mnohdy pracovat na úkor volného času, potýkají se častěji se zdravotními problémy a mnohem hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení či energií.

Do výpočtů pro rok 2021 se větší měrou nepromítly události, které se odehrály až v druhé polovině roku a na jeho konci — jde o rostoucí inflaci a rostoucí ceny energií a krach některých dodavatelů energií. Vzhledem k dalšímu nárůstu cen energií a dalšího zboží běžné spotřeby tak autoři výzkumu mimořádně provedli již nyní předběžný odhad částek MDM i pro letošní rok — při započtení inflace za první čtvrtletí roku 2022 by nyní dosahovaly téměř 34 tisíc korun pro ČR a 40 tisíc korun pro Prahu.

Při dnes odhadovaném vývoji inflace pro celý rok 2022 by výše Minimální důstojné mzdy za rok 2022 pro ČR činila dokonce 34 977 korun a pro Prahu 41 233 korun. Vysoký podíl lidí s příjmy pod důstojnou mzdou ukazuje, jak velký segment společnosti je ohrožený aktuálním růstem cen.

Minimální důstojná mzda (MDM) je odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Má umožnit žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se
plnohodnotným členem společnosti.

Koncept minimální důstojné mzdy vznikl jako příspěvek do debaty o negativních dopadech nízkých mezd v České republice a o stále palčivějším fenoménu tzv. pracující chudoby, kdy lidé jen obtížně pokrývají náklady domácnosti, a to i přesto, že jsou normálně zaměstnaní. Do debaty o mzdách tím vnáší pohled zaměstnaných a jejich životních podmínek, který v ní dosud citelně chybí.

Více o MDM a Platformě pro Minimální důstojnou mzdu na www.dustojnamzda.cz 

Celá tisková zpráva ZDE
(SNO)