VÝZNAMNÉ ODBOROVÉ VÝROČÍ - 150 LET!

.

D26E8D24 798A 40F4 B6D7 8DA6369C0400Ke dnešnímu dni se vztahuje jedno významné a kulaté výročí. Dnes, 7.dubna si odbory u nás připomínají rok 1870, který bývá považován za vznik odborového hnutí v našich zemích. Slavíme tedy již 150 let odborů v našich zemích.

Tehdy rakouský parlament schválil zákon o koaliční svobodě, který dělníkům formálně povoloval sdružovat se k obraně svých zájmů. Za datum vzniku odborů se jeví vhodnější zcela jiné datum. A to 15.listopad 1867, kdy byl v Rakousku přijat říšský zákon č. 134/1867, O právě spolčovacím, díky kterému došlo defacto k povolení spolkové činnosti. Tehdy začaly ve větší míře vznikat dělnické spolky, které nově c.k. úřadům pouze oznamovaly svůj vznik a jejich založení již tudíž nepodléhalo schvalování. Tyto dělnické spolky, se pak mohly po roce 1870 snadněji transformovat do klasických odborových organizací a vyvíjet tak činnosti s cílem a programem pro legální hájení zájmů svých členů, především pak zaměstnanců. Za hlavní oblasti vzniku a působení takovýchto spolků u nás můžeme označit Prahu, Liberec a Brno.

Pokud bychom ale chtěli být ještě důkladnější v bádání po odborové historii na našem území, tak nesmíme opomenout rok 1862. Tehdy totiž v Praze vznikl spolek Typografia, který již nesl znaky a úkoly odborové organizace. Tento spolek již v roce 1863 začal vydávat svůj časopis Veleslavín, a v roce 1865 byl doplněn vzdělávacím spolkem Typografickou besedou, která se následně stala nejdůležitějším střediskem tiskařských dělníků. Tento nejstarší dělnický odborový spolek na našem území přečkal všechna úskalí dlouhých let a existuje do dnešních dnů!

Ať už za datum vzniku odborového působení na území Čech, Moravy a Slezska budeme brát dubnový datum roku 1870, anebo listopadový roku 1867, anebo rok 1865, respektive 1862 je vhodné si uvědomit více než stopadesátiletou historii odborů, které, ať už se to někomu líbí anebo ne výrazně a mnohdy i zásadně ovlivnily celý sociální a politický systém. Právě dělníci, odboráři, stály v roce 1874 u vzniku Sociální demokracie v Rakousku, která se rozšířila i do našich zemí. U nás pak byla v roce 1878 na tajném sjezdu na pražském Břevnově založena Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická, jako politický nástroj pro prosazování dělnických sociálních a socialistických požadavků.

Byli to odboráři, kteří tisícům pracujících ukázali, že když se zaměstnanci spojí do odborů, tak mohou prosadit své požadavky na lepší mzdu, pracovní podmínky a lepší život. Byli to odboráři, kteří vybojovali právní ochranu zaměstnanců, jedenácti a pak osmihodinovou pracovní dobu, zakázali dětskou práci, prosadili omezení těžké práce pro ženy a mladistvé, vybojovali rovněž i placenou dovolenou a podporu v nezaměstnanosti, sociální pojišťovnu zajišťující důchodový systém a mnohé další.
Odbory se staly mohutnou silou, která měnila svět a ukazovala sílu a odhodlání pracujících při mohutných demonstracích či stávkách. Desetitisícové demonstrace za svá práva provázely náš boj jak za monarchie, tak i v období první republiky.

Generální stávky, do kterých se v klíčových okamžicích našich dějin k odborům připojovaly i další skupiny - umělci, živnostníci, agrárníci a malofabrikanti a další. A nejen to, odboráři a odbory se v průběhu II.světové války aktivně zapojili i do protifašistického odboje. To vše je historie odborů.

Statisícové demonstrace posledních desetiletí a pozastavení propadu v odborové organizovanosti a mnohé další signály jasně ukazují, že odbory a celé odborové hnutí mají i dnes, tj.stopadesát let od svého počátku své nezastupitelné místo ve společnosti a jsou významným činitelem, který lidi spojuje a pomáhá jim řešit jejich problémy a prosazovat požadavky a jsou organizací, ve které mají zastání. To je současnost.

Máme být na co hrdí a odkaz odborových otců - zakladatelů, bojovníků i obyčejných dělníků neseme dál.

Publikace - Odbory včera a dnes
(SNO)

 

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV ZAMĚSTNANCE BĚHEM EPIDEMIE KORONAVIRU

.

Kam se obrátit o pomoc a co si nenechat líbit, pokud máte pocit, že se k Vám zaměstnavatel nechová fér?
V souvislosti s prevencí šíření Korovaniru přijala vláda České republiky celou řadu opatření, které doléhají na české firmy i zaměstnance. Ale ani v této nelehké situaci zaměstnavatelé nemohou porušovat práva zaměstnanců. Abyste věděli, co si nenechat líbit, nebo abyste dokázali poradit kolegům, připravili jsme pro vás základní informace.

OTÁZKY A ODPOVĚDI:

Může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou „ze dne na den“?
Zaměstnavatel dovolenou určuje alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší lhůtě (§ 217 zákoníku práce)

Může mi ve zkušební době zaměstnavatel dát výpověď během prvních 14 dnů nemoci, nebo když jsem v karanténě?
Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 66 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit výkon jiného druhu práce, než mám v pracovní smlouvě?
Zaměstnanec není povinen vykonávat jinou práci, než má sjednanou jako druh práce v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na výkonu jiné práci mimo sjednaný druh práce dohodnout.

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci?
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil účelově (§ 106 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel zkrátit pracovní úvazek?
Zkrátit pracovní dobu (úvazek) lze pouze v dohodě se zaměstnancem (§ 80 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel dát výpověď kvůli koronaviru?
Ne, nemůže. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci pouze z důvodů vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce.

Může mi zaměstnavatel snížit mzdu?
Zaměstnavatel nemůže snížit zaměstnanci sjednanou mzdu. Pozor: je-li mzda zaměstnance určena mzdovým výměrem, je snížení možné, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně.

Je možné pracovat z domova, když jsem v karanténě?
Zaměstnanci nelze práci z domova jednostranně nařídit, neboť se na tom musí zaměstnanec se zaměstnavatelem vždy dohodnout. Práce z domova je možná i při nařízené karanténě. Zaměstnanci v takovém případě přísluší mzda, nikoli náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Může mi zaměstnavatel zrušit nebo změnit směny „ze dne na den“?
Změnu rozvržení směn může zaměstnavatel provést pouze 2 týdny předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit neplacené volno?
Neplacené volno nelze nařídit, lze jej poskytnout jen na žádost zaměstnance.

Kolik dostanu, když jsem v karanténě?
Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce).

Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření provozoven na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Když nemůže zaměstnavatel zajistit chod podniku kvůli prostoji, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu prostoje, např. nemá dostatek surovin pro výrobu, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku výdělku [§ 207 písm. a) zákoníku práce].

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy mám právo na pracovní volno a ošetřovné?
Po celou dobu uzavření příslušného školského zařízení/stacionáře přísluší zaměstnanci pracovní volno a dávka ošetřovné z důvodu péče o dítě mladší 13 let, péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), a dále o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost).

 

Potřebujete více informací? Neváhejte se obrátit na infolinku 1212, Státní úřad inspekce práce nebo vaši odborovou organizaci. Pomůžou vám i poradí!

Státní úřad inspekce práce
Státní úřad inspekce práce Opava
Telefon: 800 60 60 70 (bezplatná linka)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Web: www.suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze
Telefon: 800 60 60 30 (bezplatná linka)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze
Telefon: 800 60 40 60 (bezplatná linka), 950 179 400
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích
Telefon: 800 60 50 60 (bezplatná linka), 950 179 511 (České Budějovice), 950 179 512 (Jihlava)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni
Telefon: 800 60 60 20 (bezplatná linka), 950 179 611 (Plzeň), 778 745 147 (Karlovy Vary)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem
Telefon: 800 60 70 60 (bezplatná linka), 950 179 711 (Ústí nad Labem), 950 179 789 (Liberec)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové
Telefon: 800 60 60 80 (bezplatná linka), 950 179 800
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně
Telefon: 800 60 60 90 (bezplatná linka)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě
Telefon: 800 60 60 10 (bezplatná linka), 950 179 211 (Ostrava), 950 179 216 (Olomouc), 771 132 402 (Bruntál), 778 451 246 (Jeseník)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

82E12AAF 2158 4DCA 8C6A 2D5AAC0E4401

Zdroj: MPSV ČR

 

 

PRVNÍ SIGNÁLY PROBLÉMŮ VE FIRMÁCH. CO BUDE SE ZAMĚSTNANCI?

.

IMG 0092První firmy nám hlásí problémy se zajištěním svého chodu a výroby. Průběžně komunikujeme a monitorujeme stav a situaci ve firmách ve kterých působí naše členské organizace, které se po všech vládních nařízením a z nich vyplývajících omezeních začínají potýkat s problémy

Díky současné pandemii, která ovlivňuje náš každodenní život stále více a více, se pomalu začínáme ocitat v pasti blížící se hospodářské krize. Objevují se především narůstající výpadky na straně jednotlivých dodavatelů a odběratelů. Firmy, které se dostatečně předzásobili stejně nemohou na plno vyrábět, z důvodu výpadků u zákazníků. Mnozí zaměstnavatelé proto již nyní plánují razantní omezení výroby. Minimálně o 50% produkce s tím, že tato opatření se budou zavádět v nejbližším týdnech anebo dokonce dnech. Je nasnadě, že takováto opatření časem nemusí stačit a může dojít v řadě podniků k úplnému zastavení výroby, stejně jako se aktuálně děje v automobilovém průmyslu.

Co by zaměstnavatelé poskytli zaměstnancům v takovém případě?
Odborník na pracovní právo JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. k tomu uvádí: “V případě, že jde o zaměstnavatele tzv. podnikatelské sféry, tj. zaměstnavatele, který odměňuje své zaměstnance mzdou, nabízí se v této situaci aplikace překážky v práci podle § 209 zákoníku práce, tj. částečné nezaměstnanosti. U zaměstnavatelů nepodnikatelské (rozpočtové) sféry částečná nezaměstnanost ale být vyhlášena nemůže.

Částečná nezaměstnanost se uplatňuje, v případech, že u zaměstnavatele odbory působí, pouze na základě vzájemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Jestliže u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Dohoda s odborovou organizací, případně vnitřní předpis, musí upravit výši náhrady mzdy, která bude zaměstnancům v době částečné nezaměstnanosti poskytována. Přičemž náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.”

Jistě je dobrým signálem, že MPSV aktuálně připravilo návrh, který má řešit úhradu mezd zaměstnancům, kteří se ocitnou doma z titulu výše uvedeného zákonného ustanovení. Stát by tak zaměstnavatelům kompenzoval polovinu těchto výdajů na náhradu mzdy a to až po dobu tří měsíců. Nicméně, podle našich odhadů tato kompenzace nebude dostatečná. Vláda by měla přistoupit k celé situaci mnohem zodpovědněji a vyslat naprosto jasný signál, že zaměstnavatelé se nemusí bát a nemusí propouštět své zaměstnance. Kompenzace by rozhodně měla být vyšší, nejméně 60% z vyplacených náhrad. Rovněž i ohraničení kompenzací třemi měsíci považujeme za naivní iluzi. Vezmeme-li v úvahu, že celá epidemie (dle krizového štábu) bude trvat nejméně tři měsíce, tzn. do června, tak je na místě očekávat problémy v dodávkách a odbytu firem v násobně delších horizontech.
(SNO)

 

SVAZ NOVÉ ODBORY POŽADUJE GARANCI OCHRANY PŘÍJMU ZAMĚSTNANCŮ

.

96D974AD C3C9 44B0 B4D4 C5BF2B028955Stovky a tisíce lidí jsou už třetí týden posíláni do karantény z důvodu zamezení šíření nákazy a zajistit tak bezpečnost ostatních. Toto rozhodnutí je v pořádku a souhlasíme s tím, aby se touto formou omezil kontakt s lidmi, kteří jsou potencionálně nakažení. Nicméně zaměstnanci, kteří se nedobrovolně ocitli v karanténě, jsou tak nečekaně uvrženi do mnohdy existenčních problémů. Za období karantény totiž náleží náhrada mzdy ve výši shodné jako náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, tzn. 60% vyměřovacího základu. Proto navrhujeme a budeme vládě a MPSV zasílat požadavek na to, aby stát dorovnal těmto zaměstnancům jejich příjem do 100% jejich průměrného výdělku.

Nesmíme připustit, abychom sice zamezili šíření tohoto viru, ale současně jsme tisíce lidí dostali do složité a mnohdy i likvidační sociální situace díky výraznému propadu v jejich příjmech!
(SNO)

 

 

JAKÝ JE NYNÍ STAV U ZAMĚSTNAVATELŮ A ZAMĚSTNANCŮ

.

E3BA1EC9 70C4 4178 8F8A 561FBAC73F39Současná pandemie ovlivňuje náš každodenní život stále více. Nejen v osobním životě, ale i v tom pracovním. Přibývající omezení a opatření se projevují i v oblasti bežné práce.

Zjišťovali jsme dopad současného vládního nařízení o stavu nouze a vyplývajících omezeních. Firmy ve kterých působí naše členské organizace prozatím nehlásí žádné problémy s chybějícími zaměstnanci. Ať už z důvodu nařízené karantény, anebo z důvodu nutnosti pečovat o děti. V karanténě se tak ocitli maximálně jednotlivci což prozatím na výrobu a chod podniků vliv prakticky nemá. V jednom případě se v karanténě ocitl ředitel i jeho zástupce, což mírně zkomplikovalo situaci , ale výroba pokračuje normálně dále.

Odborové organizace v řadě případů vstoupily v intenzivní jednání s vedeními firem a podílí se na zavádění případných opatření. Zde totiž zaměstnavatelům vznikají jisté povinnosti. S odvoláním se na ustanovení § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění musí totiž v součinnosti s příslušnými orgány veřejné správy v oblasti veřejného zdraví zajistit, aby nebyli dotčení zaměstnanci vystavováni rizikům souvisejícím s tímto onemocněním v míře větší než naprosto nezbytné. Například, většina firem již zajistila pro všechna pracoviště přístupnost k desinfekčním prostředkům a přijali další zaměstnance na posílení úklidu. Místa, kde se teoreticky kumulují zaměstnanci - vrátnice, šatny, kuřárny a svačinárny se nyní denně desinfikují, popřípadě uzavírají. Managementu je nyní umožněn homeoffice a v některých firmách zcela přeorganizovali práci tak, aby se lidé na přestávkách nepotkávali vůbec, anebo ne ve větším množství. Mnohde přijímají i velmi nepříjemná opatření. Některé firmy již preventivně zcela uzavřely své stravovací prostory a kantýny. Odstavují se výdejové stravovací automaty apod.

Jako velký problém se ovšem ve firmách ukazuje zajištění ochrany před nákazou od externích osob, zvláštně řidičů dodavatelů a odběratelů. Ve dvou firmách jim museli zřídit samostatné sociální zázemí, omezit pohyb mimo kabinu nákladního vozidla a vyloučit tak přímý kontakt s kmenovými zaměstnanci.

Jelikož je nouzový stav a současná omezení vyhlášen na třicet dnů, tedy nejméně do Velkého Pátku, je jisté, že problémy budou narůstat, opatření se zpřísňovat a to nejhorší nás teprve čeká.
Náš svaz situaci bedlivě sleduje a je v s našimi členskými organizacemi v kontaktu připraven jim případě pomoci.
(SNO)

 

Odběr novinek

Pokud chcete dostávat novinky našeho odborového svazu, vyplňte svůj email.
Invalid email address.
Captcha
Neplatný vstup

Kontaktní údaje

Svaz Nové odbory
Ptenský Dvorek č.100
798 43 PTENÍ
IČ: 052 14 874
DIČ: CZ05214874
Datová schránka: ica7eus

Tel:      582 319 229
Mobil:   736 512 973
E-mail: sekretariat@noveodbory.cz