Na konci dubna Vláda schválila návrh novely se zpřísněním pravidel pro pracovní agentury a s novou definicí nelegální práce. Změny by měly začít platit od ledna 2024. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Normu dostane k projednání Parlament a poté k podpisu prezident.

Novela podle Jurečky mimo jiné posiluje kontrolu, zvyšuje pokuty a upřesňuje, kdy je možné povolení ke zprostředkování zaměstnání agentuře odebrat. "Cílem je jednoznačně a jasně bojovat s nelegálním zaměstnáváním, se zastřeným zaměstnáváním. Jde nám o to, abychom dokázali na trhu práce chránit ty zaměstnavatele, kteří se chovají poctivě, férově, případně agentury, které dodržují pravidla, abychom ale zároveň dokázali zpřísnit zákonné podmínky a vymahatelnost práva v praxi tam, kde dochází k nelegálnímu zaměstnávání," řekl ministr.

Ministerstvo práce v podkladech k předloze uvádí, že nyní se za nelegální práci považuje spíš dlouhodobější činnost. Zaměstnavatelé při odhalení argumentují tím, že šlo jen o pár hodin, důkazy o delším pracovním výkonu je obtížné zajistit, uvedli autoři novely. Z nové definice má být jasné, že se k délce práce nepřihlíží. Novela upřesňuje, kdy je možné povolení agentuře odebrat. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností. Agentury nyní musí mít povinné pojištění pro případ úpadku. Navrhovaná novela povinnost ruší. Agenturní pracovníci by podle ministerstva měli získat stejnou ochranu jako zaměstnanci ostatních firem, které se dostaly do platební neschopnosti. Za určitých podmínek by pak mohli úřad práce žádat o náhradu nevyplacené mzdy.

Resort uvedl, že nepředpokládá "markantní zvýšení výdajů". Zvednout by se mohla kauce při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žadatelé by místo 500.000 korun mohli skládat úřadu práce milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury by nově měla být také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a svou provozovnu.

Agentury by měly poskytovat povinně víc informací. Generálnímu ředitelství úřadu práce by pravidelně oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly i zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají. Firmy by měly agenturního zaměstnance podle novely využívat jen po omezenou dobu. Pracovat by u nich mohl v pětiletém období dohromady nejvýš tři roky. Pokud by zaměstnavatel pracovníka dál potřeboval, měl by mu dát běžnou smlouvu. Agenturního zaměstnance na dobu určitou by nemělo být nově možné při dřívějším ukončení práce ze dne na den propustit. O uzavření spolupráce by se musel dozvědět nejméně dva týdny předem.
(Zdroj: Fulsoft.cz)

Na včerejší tiskové konferenci, která spíše připomínala panelovou diskuzi na nějaké konferenci, než dobře připravenou tiskovku, vláda představila svoji představu jak uzdravit veřejné finance a také důchodovou reformu. Po téměř třičtvrtě hodině opakujících se vystoupeních jednotlivých představitelů jednotlivých vládních stran, kde dokola vysvětlovali, že to co hodlají představit je nutností, nezbytností a vlastně i podmínkou, bez které náš stát zkrachuje a vše pomine včetně bezplatného školství a zdravotnictví, byly konečně přestaveny hlavní obrysy změn a reforem.

Nutno podotknout, že této tiskové konferenci naprosto chyběla přehlednost a konkrétnost prezentovaných opatření a změn a že zjevně nebyla vůbec připravena. Přítomní novináři tápali v přednesených polovičatých a nekonkrétních informacích. Vystoupení některých zúčastněných působilo naprosto zoufalým a nepřipraveným dojem.

Po úmorných téměř dvou a půl hodinách, tolik tato tisková konference trvala, zavládlo napříč republikou spíše zděšení až hysterie. Nejen na sociálních sítích, ale i ve vystoupeních, jak ekonomů, tak zaměstnavatelů, odborářů či dalších komentátorů …
Celý balíček opatření spíše než promyšlenou reformu připomíná pověstného kočkopsa. Opatření jsou chaotická a ekonomicky diskutabilní. Co je ovšem zarážející, je, že v rámci všech opatření nezaznělo ani jednou, že se vláda zaměří na šedou ekonomiku, zdanění nadnárodních firem, které vyvádějí do zahraničí desítky až stovky miliard korun a že se zaměří na zlepšení příjmů a výběru daní.

Jedním z bodů, který vláda prezentovala jako přidanou hodnotu těchto představených změn je sociální smír, na ten se odvolával paradoxně pravicový ministr financí Stanjura ve své prezentaci (str.5). Zde je nutno podotknout, že sociální smír se této vládě podařilo totálně zašlapat do země. Nejen hrátkami s DPH, ale například zrušením osvobození od daně na zaměstnanecké benefity si proti sobě staví nejen zaměstnance a odboráře, ale i zaměstnavatele, kteří tento nástroj používají především jako benefit pro své zaměstnance, aby zatraktivnili jejich zaměstnávání a vykompenzovali například jejich pracovní nasazení. Například benefitní programy na masáže a rekondiční či volnočasové aktivity. Benefity nabízené zaměstnancům jsou součástí firemní kultury a formou odměny. První reakce zaměstnavatelů, je velmi negativní a odmítavá. Dalším zásekem do sociálního smíru je zásadní změna ve výši přídělu do FKSP u rozpočtových organizací. Toto všechno bude mít silný negativní dopad do nadcházejícího kolektivního vyjednávání.

Samostatnou kapitolou je představená důchodová reforma. Zvyšování věku odchodu do důchodu a snížení důchodů pro nové důchodce je naprostá nehoráznost, která navíc neřeší dnešní problém se zajištěním financí na výplatu důchodů. Ministr Jurečka totálně selhává a na místo, aby se za důchodce a zaměstnance bil jakožto jejich zástupce ve vládě, raději lobuje za vinaře, aby nebylo víno zahrnuto do spotřební daně.

Ale abychom nebyli pouze negativní, tak k dobru lze celému balíčku všech opatření přičíst záměr na úpravy odvodů pro OSVČ a navržené změny u dohodář (DPP, DPČ). Toto jsou opatření, po kterých voláme dlouhodobě. Také rozhodně kvitujeme, že se vláda rozhodla nerealizovat požadavek největší odborové centrály na znovuzavedení superhrubé mzdy, což pochopitelně odmítáme.

Vládní ozdravný balíček, jak jej nazvala čeká těžká cesta uvedení do života a lze očekávat, že kolem něj a jeho parametrů bude ještě hodně diskuze a rovněž je možné, že ještě dozná změn a různých výjimek a přílepků ... Čeká nás tedy poněkud horké léto a náročný podzim s jistě i různými protesty.
(SNO)

Svátek práce vznikl v reakci a vzpomínce na události, které proběhly v roce 1886 v Chicagu, kde se 1. května pod vedením odborů a anarchistů uskutečnila jednodenní stávka. Této stávky, kterou vyhlásil anarchistický deník The Alarm a která byla krvavě potlačena, se tehdy dle odhadů zúčastnilo až půl milionu dělníků. Ti bojovali za lepší pracovní podmínky a zkrácení pracovní doby na osm hodin a to beze ztráty výdělku. Sice to několik let trvalo, ale cíle bylo dosaženo.

Na tuto masovou manifestaci a její oběti se nezapomnělo, a již od roku 1889 (u nás od roku 1890) se tento den slaví po téměř celém světě jako Svátek práce (paradoxně se v USA Svátek práce slaví nikoliv v květnu, ale až v září).

Ani po tolika letech bychom neměli zapomínat, díky komu a jakým událostem máme osmihodinovou pracovní dobu a dobré pracovní podmínky.

A současně bychom měli dbát o to, abychom o to vše nepřišli, a bránit se všem snahám o tak zvanou liberalizaci pracovního trhu. Je naší povinností udržet a dále rozvíjet sociální jistoty a důstojné pracovní podmínky i pro další generace.

Přejme si tedy, aby práce byla nejen prostředkem k zajištění obživy, ale byla i zábavou, radostí a možností seberealizace a mohli jsme ji s radostí vykonávat v příjemném a bezpečném prostředí.

Všem přejeme krásný Svátek práce.
(SNO)