V úterý 20. června se v Hostinném sešlo Předsednictvo svazu na svém XXX. zasedání. V rámci jednání se Předsednictvo zabývalo činností svazu a dalšími vnitrosvazovými záležitostmi.

Hlavním bodem jednání byla otázka případného zapojení se našeho svazu do protestních akcí, které se chystají v souvislosti s činností Vlády ČR s avizovanými změnami.

Náš svaz byl osloven členy strany PRO k připojení se k platformě formující při této straně, cílící na koordinaci protestům a nátlaku na Vládu ČR.

Projednány byly i další aktuální otázky a stav hospodaření Sociálního fodnu svazu.

Další jednání Předsednictva se uskuteční dne 16.srpna.
(SNO)

Emoce okolo představeného vládní balíčku opatření neutichají a to i přes fakt, že je spíše zahalen v oparu nejasností a nekonkrétností, než aby se přesně vědělo co přinese či jaké dopady, ať už pozitivní či negativní přinese.

Diskuze a odhady analýz se ve všech mediích střídají jako svatí na orloji. Koalice se ovšem dohodla na tom na čem se dohodla, a jak vláda, tak i premiér prohlašují, že nebudou ustupovat nátlaku a vše co nejdříve (tedy bez všeobecné diskuze) prosadí do legislativy.

To, že stát má dlouhodobě problém vyjít s příjmy které má a že neumí efektivně hospodařit, asi ví každý. Ale hned na začátku je potřeba si odpovědět, jestli stát má dostatečné příjmy, respektive, jestli to co stát zajištuje a chce zajišťovat má pokryto příjmy. Dostatečnými příjmy. Odpověď není jednoduchá, ale přesto z různých analýz a vyjádření ekonomů lze dovodit, že ano. Taky, jak jinak, když máme jednu z nejvyšších daňových zátěží v Evropě.

Stát by tedy v rámci jakýchkoli balíčků měl především a v prvé řadě řešit výdaje a jejich efektivitu. Změny daní a jejich zvyšování musí být vždy až jako poslední krok, když všechny předchozí selžou, anebo jsou nedostatečné. Ono by to mohlo nakonec být tak, že stát bude stále jen natahovat ruku, a kdykoliv si umane bude občanům a zaměstnavatelům brát další peníze. Stejně jako v pohádce, kdy si král po zjištění, že má pokladnici stále prázdnou vymýšlí nové a stále více absurdní daně.

Podle našeho názoru vládní balíček, tedy neřeší výdajovou stranu a pouze se snaží látat díry jak cestáři silnice po zimě. To je zcela špatně. Navíc některá opatření zavádí až v příštím roce, či dokonce později.

Problémem jsou i opatření, která budou více ke škodě, než k užitku. Přesněji, nepřinesou takový výnos, jaký se jim přisuzuje. Změny v DHP jsou úplně samostatnou kapitolou, jako čeká tahle nesmyslná daň. Zdanění zaměstnaneckých benefitů je hodně silná káva i pro zaměstnavatele. To, že benefity osekají či úplně zruší je v případě zdanění jisté. Že se tyto benefity nepropíší do jiných forem či do mezd zaměstnanců je rovněž jasné. Že se to velmi silně projeví v oblasti gastronomie, služeb, wellness, ubytování či kultury je také každému jasné.

Omezení dotací je s obrovským otazníkem. Ministr financí mlží, anebo rovnou říká, že detaily do září neprozradí. Ovšem z toho co se objevilo v mediích, by měly být omezeny a zrušeny i dotace na projekty v rámci ochrany přírody a krajiny či opravy památek. Pokud by toto bylo pravda, tak jde o nedozírné škody, které by takové opatření přineslo.

Vládní balíček je skutečně více než špatný, neřeší aktuální stav nyní, kdy je to nejvíce potřeba, neřeší vysokou inflaci, efektivitu hospodaření a nedostatečnou kontrolu nad výdaji, není dobře připraven a prodiskutován a je zahalen do nekonkrétností díky mlžení vládních představitelů.

Budeme sledovat, v jaké podobě se nakonec balíček schválí a zda vláda použije zdravý rozum a některá opatření upraví či přehodnotí ….
(SNO)

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od června znovu zvýší. Zvedne se totiž průměrný příjem, ze kterého se počítají. Růst má stejně jako procentní část důchodu, která se při mimořádné červnové valorizaci zvýší o 2,3 procenta a k tomu ještě o 400 korun. Stejně jako u zaměstnanců se upraví i náhrady po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům a policistům.

Počítají s tím tři navrhovaná nařízení, která dnes schválila vláda. Informovala o tom na svém webu ve výsledcích zasedání. Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Ta od června kvůli inflaci vzroste o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun. Stejně se tedy podle navrhovaných nařízení má zvednout i příjem, z něhož se pak náhrady počítají. Naposledy se upravovaly v lednu při pravidelné valorizaci penzí. Tehdy se příjem pro výpočet zvýšil o 5,1 procenta.

Úřady a instituce na náhrady po úpravě vydají podle podkladů k nařízením do konce letoška zhruba o 1,2 milionu korun víc. Ostatní zaměstnavatelé platí od roku 1993 zákonné pojištění odpovědnosti u dvou pojišťoven, a to u Generali České pojišťovny a u Kooperativy. Ty by měly vyplatit na toto navýšení podle odhadů o 3,6 milionu víc, uvádí ministerstvo práce. Podotýká, že dopad by mohl být i nižší, protože se zvedají současně také důchody. "O částku, o kterou se zvýší důchod, se sníží poskytovaná náhrada," upřesnilo ministerstvo.
(Zdroj: Fulsoft.cz)