Konference o úloze odborů už v září!

.

922Svaz Nové odbory už více než rok působí na naší odborové scéně. Za tuto, poměrně krátkou, dobu se podařilo mnoho zajímavých a úspěšných věcí – naši členové, kterých stále přibývá, mají k dispozici komplexní soubor služeb a benefitů a mohou se spolehnout na to, že kdykoliv se s problémem či otázkou obrátí na vedení svazu, je s jejich námětem vždy zacházeno s nejvyšší pozorností.

Svaz pořádá tematická školení, která vycházejí vstříc poptávce členů po nových informacích v oblasti práva, legislativy a vedení odborových organizací. Rozšiřuje tím odbornou způsobilost odborářů, kteří pak mohou lépe bránit práva pracujících. Svaz rovněž přispívá k prohlubování vzdělanosti a rozšiřování obzorů svých členů, a proto pořádá odborné konference, jichž se účastní přední odborníci a zástupci organizací, které přispívají k rozvoji občanské společnosti a snaží se, v rámci oblasti svého působení, přispívat k vytváření spravedlivějšího a rovnějšího prostředí.

Na květen tohoto roku svaz naplánoval konferenci, která se měla zabývat postavením a úlohou odborů. Ze závažných důvodů tehdy zrušila svou účast hlavní přednášející. Po dohodě s ostatními účastníky bylo rozhodnuto, že se konference bude konat v náhradním termínu. Ten je nyní už znám. Konference s názvem „Postavení a úloha odborů v postindrustriální společnosti – Internacionalita, solidarita a síťování“, která byla v květnu zrušena, se bude konat 19. září v Olomouci. Vystoupí na ní naše přední ekonomka Ilona Švihlíková, která se zamyslí nad tím, proč je solidarita charakteristickým znakem mocných a proč se méně projevuje v širokých vrstvách obyvatel, které by přece měly mít eminentní zájem o ochranu a obranu svých práv. Ekonomka se bude zabývat také tím, jak se za této situace chová odborové hnutí. Umí se poučit ze solidarity mocných? Z Polska přijede známý představitel dolnoslezské Solidarity, Tomasz Wójcik, který rozebere stav současné společnosti. Je současný stav pokrokem nebo vývojem? Můžeme skutečně hovořit o postindustriální společnosti? A jaké jsou výhledy do budoucna? Konferenci završí předseda Svazu Jaroslav Juryšek, který zhodnotí úlohu a postavení odborů v současném světě. V návaznosti na vystoupení Ilony Švihlíkové a Tomasze Wójcika se pokusí determinovat hlavní příčiny současného postavení odborů a zároveň nastínit jejich možný vývoj. Součástí konference bude i sborník, který přednesené příspěvky nabídne ve formě brožury. Bude se jednat o první odbornou publikaci svazu, která bude k dispozici nejen našim členům, ale také zájemcům o problematiku.

Konferenci svaz pořádá pod záštitou Nadace Rosy Luxemburgové.
(SNO)

 

Ochranné nápoje – kdy na ně máte nárok?

.

261Žhavé léto je plném proudu a rtuť teploměru překračuje tropickou třicítku. Pro všechny milovníky koupání je to ideální počasí, ale co ti, kteří nejsou na dovolené a musejí být v práci? Mají právo požadovat po zaměstnavateli, aby jim zajistil například nápoje? A které zákonné normy to určují? Ptám se předsedy našeho svazu Jaroslava Juryška.
„V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky, a to vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. Tuto povinnost ukládá zaměstnavateli přímo Zákoník práce v §102. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto Zákoník práce v §104 výslovně stanoví, že na pracovištích, kde nelze odstranit či dostatečně omezit rizika, tzn. i při nedostatečných mikroklimatických podmínkách na pracovišti, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Odkazuje přitom na prováděcí předpis, tedy na nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o ochraně zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.“

Kdy tedy vzniká zaměstnavateli povinnost poskytnout ochranný nápoj?
„Tato povinnost vzniká zaměstnavateli v případě, že se zabývá pracemi, při nichž je energetický výdej vyšší než stanoví příslušný předpis a teplota na pracovišti přesahuje 26°C. U zaměstnanců vykonávajících lehčí práci, například v kanceláři, se jedná o povinnost až v případě, že teplota na pracovišti překročí 34°C.“

Existují pravidla, jak teplotu na pracovišti změřit?
„Základ pro posouzení, zda je konkrétní práce vykonávána v teplotním riziku či nikoliv, je samozřejmě ve zjištění teploty na pracovišti. Teplota se měří jakýmkoli běžným teploměrem, rtuťovým, digitálním apod., vždy ve stínu v době mezi 10,00 a 17,00 hod., ve výšce břicha zaměstnance.“

Co všechno lze považovat za ochranný nápoj?
"Platí zásada, že ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Pokud se poskytuje balená voda, pak se má jednat o balenou přírodní minerální vodu slabě mineralizovanou, balenou pramenitou vodu nebo balenou kojeneckou vodu. Doporučené minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru za směnu, při extrémních venkovních podmínkách až 2,5 litru za směnu. Zaměstnancům však nevzniká automaticky nárok na balenou vodu. Jako ochranný nápoj může být považován i tzv. sodobar, či barelová voda ve stojanech. Za určitých okolností lze za ochranný nápoj považovat i kohoutkovou vodu. Nicméně, o určení ochranného nápoje u zaměstnavatele by měl vždy rozhodnout smluvní lékař zaměstnavatele.“

Jak je to v případě příspěvku na ochranné nápoje, který někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytují místo dodání nápojů? Je to vhodný způsob řešení situace?
„Zákoník práce sice připouští, aby zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci místo ochranných nápojů příspěvek na ně, ale v praxi by se tak mělo postupovat pouze v odůvodněných případech (např. dislokovaných pracovištích). Ochranné nápoje jsou totiž určeny k ochraně zdraví zaměstnanců v pracovní době při práci, a také v průběhu pracovní doby by tedy měly být spotřebovány.“

Co dělat, když zaměstnavatel odmítá poskytnout ochranné nápoje?
„Pokud zaměstnavatel odmítá poskytovat ochranné nápoje, či provést měření s cílem vyhodnotit toto riziko, pak je vhodné se obrátit na odborovou organizaci, pokud u takového zaměstnavatele působí, anebo je možné obracet se na místně příslušné hygienické stanice, nebo na SÚIP (Státní úřad inspekce práce). Zaměstnavateli pak hrozí pokuta až 2 milióny korun.“

Z uvedeného plyne, že zaměstnavatel je povinen neustále vyhledávat a vyhodnocovat rizika při práci, mezi které patří i riziko zátěže teplem. Zaměstnavatel však může, jako výraz zájmu o zdraví svých zaměstnanců, ochranné nápoje poskytovat i z vlastní vůle, když uzná za vhodné, že je potřeba zaměstnancům ulevit při práci.

Rozhovor vedla Xenie Kaduchová

 

Česká republika stále zaostává – zpráva Social Watch

.

logoČasopis !Argument přinesl v těchto dnech zajímavou informaci o zprávě Social Watch Česká republika o naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Zpráva s názvem Česká republika – opět druhý svět hodnotí národní agendu Česká republika 2030, která má být strategií rozvoje ve všech oblastech života. Autoři zprávy konstatují, že Česká republika zůstává i po téměř třech desetiletích na chvostu Evropy, a to ve všech rozvojových oblastech.

Česká republika je ve zprávě hodnocena podle preambule deklarace „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, a to v pěti částech – Lidé, planeta, prosperita, mír a spravedlnost, partnerství. Zpráva konstatuje, že v oblasti „lidé“ se nedaří naplnit záměry jako je sociální bydlení, odstranění nebo zmírnění genderové diskriminace a násilí na ženách.

V oddílu „planeta“ autoři kritizují přístup České republiky k enviromentálním otázkám, když konstatují, že v ČR „převažuje zájem trvalého růstu ekonomiky nad zájmem o udržitelnost“. Kritice je podroben například fakt, že obyvatelé obcí ztratili právo připomínkovat dopady činnosti spaloven odpadů, lakoven či čerpacích stanic za zdraví a životní prostředí. Politická reprezentace prosadila toto omezení práva občanů i přesto, že většina veřejného mínění se kloní k názoru, že o místních otázkách mají rozhodovat místní občané.

V části „prosperita“ autoři upozorňují na problematiku pracující chudoby, v části věnované míru a spravedlnosti je kritizována lichva a obchod s bagatelními dluhy, které česká legislativa ve velké míře umožňuje.

Autoři zkoumali také schopnost České republiky zapojit se do efektivních partnerských struktur a dospěli k závěru, že „nezájem českého politického establishmentu doprovázený dlouhodobou ignorací demokratického deficitu na východě EU ze strany západní Evropy má za výsledek to, že (…) politicky jsme stále druhý svět.“

Národní zpráva české koalice Social Watch 2017

(SNO)

 

Minimální mzda – jak hodnotí současnou situaci předseda Svazu Nové odbory?

.

Nove odboryV těchto dnech prochází připomínkovým řízením vládní návrh na zvýšení minimální mzdy, který počítá s jejím nárůstem o 1200 korun. Česká republika pracuje s tímto sociálním nástrojem od roku 1951, kdy se jako Československá republika připojila k Úmluvě Mezinárodní organizace práce.

Samotný institut minimální mzdy vychází z Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd, která byla přijata 16. června 1928 na zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce. Ta přijala ustanovení, že minimální mzda je nejnižší právně přípustnou mzdou, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci za práci v pracovněprávním vztahu. Minimální mzda má zajistit, aby zaměstnanci neklesly příjmy pod sociálně akceptovatelnou úroveň a zároveň má být nástrojem pro zajištění rovných podmínek mzdové konkurence tak, aby se zabránilo dumpingu ceny pracovní síly.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí činila v České republice minimální mzda v roce 1991 2000 korun, v roce 2013 byla na úrovni 8 500 korun a pro letošní rok je její výše stanovena na 11 000 korun. Po období, kdy sílily tlaky zaměstnavatelů na zmrazení nebo dokonce zrušení institutu minimální mzdy, se v současné době situace změnila.

„Na debatě o výši minimální mzdy je velmi dobře vidět posun v přístupu k tomuto nástroji,“ říká ve svém Stanovisku předseda Svazu Nové odbory Jaroslav Juryšek a dodává: „Zaměstnavatelé již nejsou kategorickými odmítači minimální mzdy. Sami navrhují její navýšení na úroveň 40% průměrné mzdy. A to je výrazná změna.“
(SNO)

 

Biograd na Moru – úchvatné scenérie a skvělá zábava

.

IMG 4150V minulých dnech se vrátili domů účastníci první zahraniční rekreace, kterou náš svaz organizoval. Do Biogradu na Moru cestovali odboráři autobusem, který nabízel veškerý dostupný komfort a pohodlí, ale mnohahodinové cestování účastníky přece jen trochu vyčerpalo.„Cesta byla dlouhá a únavná,“ řekli nám manželé Klemešovi. „Ale s tím jsme počítali. Nemile nás překvapily jen kontroly na hranicích s Chorvatskem.“
„Cesta byla opravdu dlouhá, ale jeli jsme většinou v noci, takže to vcelku uteklo,“ souhlasili ostatní.
IMG 4045Odměnou za noc strávenou jízdou byl pohled na azurově modré Jaderské moře, bílé pláže a přívětivé město. Naši odboráři byli ubytováni ve dvou vila-domech, které poskytovaly příjemné a kompletní zázemí s polopenzí, což turisté velmi ocenili.
„Ubytování bylo výborné, na pláže i do města je to velmi blízko,“ pochvalovali si manželé Portešovi , kterým učarovaly nejen místní speciality, ale také romantické uličky a spousty malých obchůdků a místní tržnice. „V okolí jsou obchůdky, ve kterých se celý den dají koupit základní potraviny i něco k pití. Obzvlášť výborné je místní víno a pálenka.“
Koupání v průzračné vodě nadchlo děti i dospělé, kteří ocenili především fakt, že zdejší pláže nejsou přeplněné a koupání je bezpečné.
„Prostě supééééér,“ výstižně zhodnotili pláž a moře Vojta a Tomík Klemešovi.

IMG 3619Biograd na Moru je kouzelným místem na chorvatském pobřeží, které nabízí krásné koupání i mnoho zajímavých výletů do okolí. Účastníci si mohli vybrat z pestré nabídky výletů – proslulý západ slunce v Zadaru, celodenní plavbu do národního parku Kornati  s koupáním v Solném jezeře, návštěvu slavné soutěsky Velká Paklenica, pevnosti Pustigrad nebo benediktinského klášter Čokovac na ostrově Pašman. A v podvečer se všichni scházeli u sklenky místního vína nebo pálenky v zahrádkách svých dočasných domovů.
IMG 3405IMG 3990„Říkali jsme tomu „družení se," usmívá se lišácky pan Petr Trnečka, který jel na zájezd se svou vnučkou. „A víte, že mě díky zdejšímu klimatu, vodě a báječnému programu, který připravil pan předseda, dokonce přestalo bolet v zádech?“, předvádí svou čipernost a dodává: „Děkuji odborovému svazu, že mi, starému dědkovi, umožnil zájezd do Chorvatska. Už jsem s tím ani nepočítal.“

Slovy díků na adresu našeho svazu a jeho předsedy ostatně nešetřil žádný z účastníků. Za všechny je shrnuli manželé Klemešovi: „Moc děkujeme, že Nové odbory takový zájezd uspořádaly a přáli bychom si, aby se příští rok zopakoval. Hlásíme se už teď!“
(SNO)

 

„Nové odbory vznikly z vůle svých členů. Je to především jejich svaz,“ říká předseda Jaroslav Juryšek

.

IMG 3326Svaz Nové odbory, který vznikl na základě poptávky odborových organizací po větší transparentnosti, vstřícnosti a komunikativnosti, slaví v těchto dnech první výročí své existence. U této příležitosti jsem položila předsedovi svazu Jaroslavu Juryškovi několik otázek.
 
Pane předsedo, povídáme si v Olomouckém RCO, kde se před rokem konala Ustavující schůze Svazu Nové odbory. Můžete nám popsat, co všechno jí předcházelo?
Když se dnes podívám zpět připadá mi, že založení svazu bylo velmi hektické, dynamické a mimořádně spontánní. Byla to příjemná a neopakovatelná zkušenost. Vznikl zde obdivuhodný tým spolupracovníků, díky kterému se podařilo myšlenku založení nového svazu dovést do zdárného konce. Samotnému založení odborového svazu předcházela doba, kdy mnohé odborové organizace nebyly spokojeny s činností a jednáním odborového svazu, ve kterém byly dlouhá léta sdruženy. Chtěly, aby jejich hlas byl slyšen a nebyly jen pouhým zdrojem peněz na prebendy funkcionářů v centrále svazu.
 
Založit nový odborový svaz je odvážná myšlenka. Jak se ji podařilo naplnit Novým odborům?
Vůle a odvaha odborových organizací udělat krok, který v dnešní době není úplně častý – odborové svazy dnes běžně nevznikají – je obdivuhodná. V dubnu 2016 se v Krkonoších sešla velká skupina odborářů, kteří se rozhodli, že chtějí vytvořit něco nového a chtějí změnit dosavadní, vesměs negativní, zkušenost s fungováním odborů jako takových.
Na tomto setkání, které trvalo tři dny a kde jsme dlouze debatovali, jak by odbory měly fungovat a být vystavěny, bylo přijato závěrečné Komuniké. To vyzývalo a směřovalo k tomu, aby byl založen nový nezávislý odborový svaz, který bude budován na odlišných principech než dosavadní tradiční odborové svazy. K tomuto cíli a jeho koordinaci byla zároveň ustavena Iniciativy Nové odbory, z.s., jejíž hlavní náplní bylo oslovit odborové, ale i další spolky a instituce k založení svazu a rovněž i ke koordinaci celého procesu založení.
Tato snaha vyvrcholila Ustavující schůzí v Olomouci dne 22.6.2016, kde se sešlo několik desítek zástupců odborů. Zde byla sepsána Zakládací listina a schváleny základní dokumenty svazu. Jsem rád, že tato myšlenka byla v tak krátkém čase realizována a dovedena k životu.
 
Svaz Nové odbory byl tedy ustanoven a na Rejstříkový soud byla podána žádost o jeho registraci? Kdy přesně se tedy svaz „narodil“?
Svaz nové odbory byl založen na ustavující schůzi 22.6.2016, kdy celkem 4 odborové organizace a jeden spolek podepsali zakládacích listinu a schválili základní dokumenty odborového svazu. Zápis ve spolkovém rejstříku při krajském soudě v Brně byl proveden prvního července s tím, že svaz vznikl 29.6.2016. To je tedy datum vzniku.
Při samotném založení odborového svazu bylo přítomno více odborových organizací, které se však, z různých důvodů, ke členství připojily později. Členové schválili dva základní dokumenty - Stanovy odborového svazu a Programové prohlášení odborového svazu. Oba tyto dokumenty byly předtím široce diskutovány se všemi zájemci o členství ve svazu a jejich znění je odrazem společného kompromisu.
 
V těchto dnech tedy uplynul rok od založení Svazu. Co se za tu dobu podařilo zrealizovat?
Pokud si uvědomím, že je to již rok, co byl svaz založen, tak se mi zdá neuvěřitelné, jak obrovský kus cesty jsme společně urazili. Za pouhých dvanáct měsíců se nám podařilo dostat svaz do obecného povědomí. Naše ideje oslovily mnoho odborových organizací, které nám k nám přistoupily a staly se našimi členy. Podařilo se nám vytvořit fungující organizační strukturu, systém vedení admistrativy a hospodaření svazu, dohodnout spolupráci s odborníky, vytvořit motivační systém pro členství ve svazu, zřídit webové stránky, vytvořit jednotný layout svazu, tj. logo, design propagačních materiálů a reklamních předmětů, web a další. Zřídili jsme Sociální fond, který velmi úspěšně pomáhá členům při řešení životních situací. Navázali jsme spolupráci s mnohými organizacemi a hnutími, především pak s Nadací Rosy Luxemburgové, s Diakonií Českobratrské církve evangelické a Multikulturním centrem v Praze a vloni o Vánocích se nám podařilo uspořádat mezi našimi členy sbírku na podporu umělecké činnosti handicapovaných dětí.
 
IMG 3273Hovořil jste o motivačním systému pro členství ve svazu – můžete ho čtenářům ve stručnosti představit?
Jsme vědomi toho, že členy je potřeba ke členství motivovat, a proto jsme sjednali opravdu širokou paletu benefitů, kde jednoznačný prim hrají velmi výhodné tarify sjednané se společností Vodafone, které jsou tak žádané, že jen díky spolupráci s jednotlivými organizacemi zvládáme vyřizování žádostí, ale také výhodné lázeňské pobyty v šesti letoviscích či možnost sjednat různé typy pojištění pro členy. Vrcholem je pak zajištění pobytového zájezdu do chorvatského Biogradu na Moru za bezkonkurenční cenu, který se setkal s mimořádným zájmem. Připravujeme ale i menší akce, jako například rodinné pobyty v krásné jesenické přírodě v RS Jitřenka kousek u Karlovy Studánky, za což patří veliký dík ZO OS KOVO Moravské železárny, které zařízení patří, nabízíme a zároveň i využíváme rekreační objekty patřící Podnikové odborové organizaci OS TOK VEBA Broumov. Spolupracujeme také s oblíbeným a nádherným Hotelem DUO v Beskydech a s rodinným penzionem Chalupa U Pramene v Králíkách.
Vytvořili jsme také kvalitní servisní systém založený na aktivní pomoci externích právníků a specialistů na BOZP. Svaz rovněž vznikl s tím, že základem je intenzivní komunikace se členskou základnou. Snažíme se reflektovat názory, které jdou přímo od členů. K dispozici máme interaktivní webové stránky, komunikujeme prostřednictvím sociálních sítí a se členy předsednictva svazu je možno spojit se na telefonních číslech, která jsou uvedena na našich webových stránkách. Chceme být maximálně otevření a čitelní pro kohokoliv.
 
Podařilo se toho opravdu mnoho, ale je třeba říci, že jsou i záležitosti, které se nevyvinuly zcela podle očekávání….
Samozřejmě, že jsme museli v uplynulém roce čelit mnohým překážkám a že úplně všechno, co jsme si na začátku předsevzali, se prozatím nepodařilo naplnit. Tyto potíže potkávají každý nový subjekt či projekt. Nedaří se nám například příjímat nové organizace za členy či zakládat nové organizace tak rychle, jak bychom chtěli, neboť narážíme na problémy v jednáních s příslušnými soudy. To ovšem neznamená, že bychom rezignovali. Jsme si vědomi toho, že existují faktory, které znemožní například konání zajímavé akce. Počítat musíme také s přirozeností lidských povah – to nás učí trpělivosti v práci se členy. Odměnou nám však vždy je, když se dobré dílo podaří a svaz se opět posune o kousek dál.

Hovořil jste o tom, že Svaz Nové odbory je vystavěn tak, že reflektuje požadavky současné doby. Odborové hnutí se, i přes prokazatelné úspěchy, jakým byla například kampaň Konec levné práce, potýká s odlivem členů a úpadkem prestiže v očích veřejnosti. Čím si tento trend vysvětlujete?
Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Jde o složitý problém, který, dle mého názoru, souvisí se společenskou změnou po listopadu 89. Doba i prostředí, ve kterém žijeme, se za posledních sedmadvacet let velmi změnily. Dlouhodobě je silně posilován individualismus pod reklamním heslem „když chceš = můžeš“. Činnost jakýchkoliv spolků a sdružení, tedy nejenom odborů, je velmi ztížena soustavným odlivem členů. Co se týče odborů, tak propad je naprosto likvidační. Například největší odborové centrále v naší zemi za posledních deset let ubylo cca 250.000 členů. To je varující.
 
Co je podle Vás hlavní příčinou tohoto stavu?
Mezi hlavní příčiny takového stavu patří věková struktura členů, kdy převažují členové ve věku nad 50let, což znamená, že jako členové odborů s odchodem do důchodu zároveň končí své členství. Dále je zde problém s fluktuací zaměstnanců. Odborové organizace jsou povětšinou tradiční organizace, které působí desítky let u jednoho zaměstnavatele a pokud člen končí pracovní poměr, tak končí i v odborech, neboť odborové organizace nechtějí, anebo nemohou sdružovat zaměstnance z jiných firem. Tento uzavřený systém je dávno přežitý a obzvlášť ve středních a menších firmách naprosto nefunkční. Sám znám řadu příkladů firem, kde odbory byly, ale odlivem zaměstnanců a tím pádem i funkcionářů zanikly. Tedy, ne tím, že skončila firma, ale že skončil předseda či členové odešli pracovat jinam.
V tomto směru chceme být jiní. Být otevření a čitelní. Vrátit se k myšlence sdružovat občany, bez ohledu na to, v jakém pracovním poměru a u koho jsou. Je to sice náročnější, ale v tom vidím možné východisko v současné dynamicky se měnící situaci. Pokud takto přistoupíme k odborové organizovanosti, pak člen může libovolně měnit zaměstnání, a přitom být stále odborově sdružen a chráněn v jedné odborové organizaci, na kterou se může spolehnout.
 
Má další otázka vychází z diskuse o postavení odborů ve společnosti. Podle Vašeho názoru – mají být odbory politické či nikoliv?
Toto je tradiční otázka, která vychází z fobie mezi členy odborů, kteří si pamatují odbory, jak fungovaly před rokem 89. Je ovšem silně zavádějící. Odbory ze své podstaty nemohou být apolitické. Vždyť celá naše činnost vycházející z legislativy je politická. Odbory jsou například jedním z připomínkových míst legislativy. To není politika? Odbory spolupracují s politickými nadacemi. To není politika? Odbory se vyhraňují proti vládám, proti politickým směrům, proti schvalované legislativě a demonstrují proti nim. To není politika? Odbory samy dávají návrhy na změny vedoucí ke zlepšení postavení pracujících, například každoroční růst minimální mzdy. Znovu tedy opakuji – to není politika?
Odbory by ovšem měly být nadstranické. To, že jsou odbory spíše levicovou organizací je asi každému jasné, ovšem provázání se s konkrétními stranami považuji, alespoň v našem prostředí, za nešťastné. U nás totiž stále nefunguje politická kultura a korektnost.
 
IMG 3260aV České republice je významnou silou na poli odborového hnutí ČMKOS pod vedením Josefa Středuly, která sdružuje téměř 30 odborových svazů. Mimo tyto struktury existují ještě další odborové svazy. Spolupracujete nebo plánujete spolupráci s některými z nich?
S těmito odborovými centrálami přímo nespolupracujeme ani spolupráci v nejbližší době neplánujeme, nicméně některé kroky, které koná například ČMKOS, podporujeme.
Naše vize odborů je trochu odlišná. Nechceme budovat silnou centralistickou organizaci, kde se uplatňuje řízení z centra. My hodláme spolupracovat se širší platformou organizací a hnutí. Tedy nejenom s odborovými organizacemi, popřípadě odborovými centrálami, ale hlavně s dalšími hnutími a organizacemi. Jako příklad mohu uvést již zmíněnou velmi prospěšnou spolupráci s Diakonií české církve evangelické, kde spolupracujeme na tématech zaměstnávání cizinců u nás; v otázkách vykořisťování zahraničních pracovníků zase například s LaStradou nebo  s Multikulturním centrem. Spolupracujeme s organizacemi jako je Socialistická solidarita nebo Alternativa Zdola. Naším cílem je vytvořit širokou platformu spolupracujících organizaci, hnutí a spolků zabývajících se postavením pracujících, pracovních a životních podmínek, odměňování a sociální spravedlností.

Nové odbory oslavily rok své existence. Prozraďte čtenářům, s jakými plány nebo i konkrétními projekty vstupují do dalšího období?
O cílech, fungování a dalším rozvoji svazu jsme dlouze debatovali v dubnu t.r. na II. Shromáždění svazu v Krkonoších. Máme je zakotveny v Programovém prohlášení.
Do období, které nás čeká, vstupujeme s plány na další posilování členské základny a propagace svazu. Chystáme reklamní kampaň s cílem oslovit další skupiny lidí. Postupně chceme prohlubovat a rozšiřovat spolupráci s dalšími organizacemi, které průběžně oslovujeme, a nebo které se na nás přímo obracejí. Připravujeme mnohé projekty ve spolupráci s nadací Rosy Luxemburg. V přípravě je další rozšíření benefitního systémů pro členy, připravujeme nové propagační materiály a plánujeme další akce a aktivity. Chceme dále rozšiřovat spolupráci a zapojení členů do činnosti a fungování svazu a tím naplňovat naše heslo "Partnerství – Přátelství – Solidarita".
 
Nové odbory čeká mnoho zajímavé práce. A protože svaz slaví první narozeniny, sluší se mu blahopřát – co byste Novým odborům popřál? 
Našemu svazu bych rád popřál hodně spokojených členů. Vždyť jsou to oni, z jejichž vůle svaz vnikl. Je to jejich svaz a oni sami určují, jak bude vypadat. Přál bych si, aby naše myšlenky oslovovaly stále více lidí a rád bych připomněl, že náš svaz je otevřený každému, kdo cítí, že se s našimi ideami ztotožňuje.
Na tomto místě bych rád poděkoval svým kolegům z Předsednictva svazu za jejich neocenitelnou práci a pomoc ve prospěch svazu a vyjádřil svoji radost z toho, že tvoříme jednotný, kvalitní a profesionální tým.
 
S předsedou odborového svazu rozmlouvala Xenie Kaduchová
 

Kontaktní údaje

Svaz Nové odbory
Ptenský Dvorek č.100
798 43 PTENÍ
IČ: 052 14 874
DIČ: CZ05214874
Datová schránka: ica7eus

Mobil:   736 512 973
E-mail: sekretariat@noveodbory.cz