Čas od času si na svou práci a zaměstnavatele asi postěžuje každý. Pokud se to děje mezi blízkými, kamarády či kolegy, dobrá pověst zaměstnavatele tím jistě neutrpí. Stejně tak kritika zaměstnavatele mezi kolegy v práci. Zabránit jí nejde a je to i přirozené, pokud je to v mezích slušnosti.

Jenomže v době sociálních sítí si řada lidí vylévá pocity a kritiku na svých profilech a v diskusních fórech. A s ohledem na neosobní prostředí sociálních sítí, bývá kritika nezřídka tvrdá a velmi hrubá. A to se zaměstnavateli opravdu nemusí líbit.
Kritika zaměstnavatele je přípustná. Ovšem, pokud však má kritika charakter pomluvy, navíc zveřejněné na sociální síti, kde se může nekontrolovaně šířit a může tím dojít k poškození dobrého jméno zaměstnavatele, může toto počínání vést i k výpovědi z pracovního poměru autora pomluvy.


Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli povinnost loajality, zdrženlivosti a mlčenlivosti. Pokud ho veřejně kritizuje a kritika má charakter pomluvy nebo poškozuje dobrou pověst zaměstnavatele a jeho podnikatelské aktivity, zaměstnavatel se může bránit. Vzhledem k tomu, že není dána jasná hranice mezi přípustnou a nepřípustnou kritikou zaměstnavatele, je nutné každý případ posuzovat individuálně, i když vzhledem k dosahu sociálních sítích je možné považovat kritiku na internetu za podstatně rizikovější, než při použití jiných prostředků.


Kritika může být i oprávněná, ale musí být věcná, konkrétní, a musí vycházet z pravdivých podkladů a nesmí být vedená s hlavním cílem poškodit zaměstnavatele. Zjednodušeně platí, že pokud je kritika oprávněná, neměl by být zaměstnanec za ni postihován. V případě, že je kritika neoprávněná, zaměstnanec by standardně měl nést následky za své protiprávní jednání.
Pomlouvání zaměstnavatele na sociálních sítích totiž může mít pro autora tvrdý dopad. Zaměstnavatel může zaměstnance písemně varovat s upozorněním na možnost výpovědi v případě dalšího porušování pracovních povinností. Může dojít i k rozvázání pracovního poměru výpovědí bez předchozího upozornění, nebo dokonce k okamžitému zrušení pracovního poměru. Posouzení stupně intenzity závažnosti jednání zaměstnance záleží vždy na okolnostech případu a konečné slovo bude mít v případě pracovněprávního sporu v drtivé většině asi soud.


Zaměstnavatel se může rovněž bránit prostředky, které mu poskytuje občanský zákoník v oblasti ochrany pověsti právnické osoby nebo ochrany proti nekalé soutěži, kdy v rámci kritiky dojde například k porušení obchodního tajemství.
Navíc může vydat určitá pravidla pro sdílení názorů zaměstnanců na sociálních sítích například v pracovním řádu nebo v jiné vnitropodnikové směrnici, která budou respektovat základní práva zaměstnanců a závěry judikatury ohledně oprávněné kritiky.

Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnance něčím naštve, je lepší vychladnout a řešit případná pochybení či domnělé nespravedlnosti s chladnou hlavou, třeba prostřednictvím odborové organizace, než si svému rozhořčení hned ulevovat výlevy na sociálních sítích.
(SNO)

Prezident v neděli podepsal novelu zákoníku práce, kterou schválila Poslanecká sněmovna po vrácení Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou novelu zákoníku vzniklou po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře.

„Výsledkem našeho úsilí je zákon, který je v souladu s evropskými předpisy, a především přináší výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře. Důležité je, že shoda nad touto novelou existuje nejen na koaliční úrovni, ale také mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Novela zákoníku práce prování transpozici několika evropských směrnic a zároveň zavede také několik dalších novinek. Představuje pozitivní změny pro těhotné zaměstnankyně, rodiče s dětmi do 9 let a osoby pečující o závislé osoby, kteří budou moci zaměstnavatele nově požádat o výkon práce na dálku. Každý případ odmítnutí takového požadavku bude muset být zaměstnavatelem písemně zdůvodněn. „Záměrem je, aby zejména rodiče malých dětí nebo pečující měli co nejlepší oporu v zákoně a dobré podmínky pro skloubení rodinného života s prací,“ doplnil ministr Jurečka.

Zákoník rovněž stanovuje obecná pravidla pro práci na dálku (home office), která bude možná pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem. Zohledňuje se také možnost poskytnout zaměstnancům paušální náhradu za nejběžnější náklady spojené s prací na dálku, a to za každou odpracovanou hodinu. Cílem je takto kompenzovat náklady např. za energie, teplo a vodu. Ve výši, kterou stanoví vyhláška MPSV za hodinu práce na dálku, půjde o daňově uznatelnou částku.

Úpravy se týkají i „dohodářů“. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhovat pracovní dobu zaměstnancům pracujícím na dohody, a to s nejméně třídenním předstihem, pokud se nedomluví na jiné sobě seznámení. S tím souvisí i právo na veškeré překážky v práci. „Velmi důležitou novinkou je také dovolená, která nyní bude náležet i zaměstnancům pracujícím na dohody. Toto právo jim vznikne automaticky podle zákona, pokud splní příslušné podmínky. Ty jsou podobné těm, které platí pro pracovní poměr,“ řekl ministr Jurečka.

Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů jsou do novely zahrnuty i další úpravy. Mezi ně patří zpřesnění pravidel pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále se v zákoně výslovně potvrzuje možnost zaměstnance požádat o čerpání rodičovské dovolené i opakovaně. Dalším z pozměňovacích návrhů s cílem zajistit dostupnost lékařské péče opětovně, se zavadí úprava tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.
(SNO - zdroj MPSV)

Minimální mzda se díky rozhodnutí polské vlády od ledna zvýší o 18 procent. Oznámil to premiér Mateusz Morawiecki. Minimální mzda v Polsku je už teď vyšší než v České republice a od ledna vzroste na 4.242 zlotých (cca 22.423 Kč) měsíčně. V červenci pak poroste znovu na hodnotu 4.300 zlotých (cca 22.730 Kč).

V Česku se minimální mzda letos od ledna zvýšila o 1.100 na 17.300 korun. O kolik, a zda-li vůbec se minimální mzda u nás zvýší od ledna není jasné. V posledních letech vláda, která o případném zvýšení rozhoduje, nechává své rozhodnutí až na poslední chvíli, na konec roku.

Odbory dlouhodobě upozorňují na to, že minimální mzda je u nás nastavena příliš nízko, ve srovnání se všemi okolními zeměmi. Náš svaz je pak přesvědčen, že minimální mzda musí vzrůst na hodnotu převyšující 20 tis. Kč. V opačném případě zůstaneme zemí s pouhou levnou pracovní sílou.
(SNO)