75. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA

.

66998E20 96D9 461E AF71 D4CF2332896EDnes je tomu již 75 let kdy skončil z mnoha úhlů pohledu nejhorší a nejtragičtější ozbrojený konflikt v dějinách lidstva. Je to rovněž den, kdy české země byly osvobozeny spojeneckými vojsky a v důsledku toho bylo obnoveno předválečné Československo.

V současné době to ovšem vypadá, že dochází k jakési ztrátě paměti, kdy je mnohdy zpochybňován či nadhodnocován význam jednotlivých armád a mocností na našem osvobození. Je ale potřeba mít na zřeteli především jednotlivé vojáky - lidi, jejich životy, jejich osudy a hlavně jejich oběti. Vždyť při boji za naši svobodu při osvobozování naší vlasti na územní Československa tehdy padlo 139 918 Sovětů, 33 241 Rumun, cca 13 500 Čechoslováků, 1 302 Poláků, 1 230 Američanů a řada dalších národností. Mezi mrtvými jsou dokumentováni např. Bulhaři, Britové, Francouzi, Jugoslávci, Italové, Belgičané, Nizozemec a dokonce i dva Novozélanďané.

Z tohoto pohledu je smutné, že už po sedmdesáti pěti letech se odstaňují sochy, pamětní desky a památníky, které nám měly na vždy připomínat, že byly doby, kdy jsme byli v područí německých agresorů a byli jsme okupováni. V tento den tedy především nezapomínejme na náš vděk všem našim osvoboditelům a vzpomeňme všech lidských obětí a osudů.
(SNO)

 

VRACÍME SE K BĚŽNÉ PRÁCI

.

Nove odboryJak jsme informovali, tak vedení svazu díky situaci muselo od března zrušit všechny plánované akce i aktivity, což přineslo různé provozně organizační komplikace. Aktuálně však znovu chystáme akce, které se buď přesunuly, anebo jsou připravovány dle plánu a vracíme se do normálního pracovního tempa.

Mezi připravované akce patří odsunutý Seminář pro naše členy na téma Pracovní právo pro odboráře, který se uskuteční v novém termínu ve středu 10.6.2020 od 9:00 v Olomouckém Regionálním centru. Na červen plánujeme po delší době obnovení Kontaktních hodin pro veřejnost v Hostinném, v termínu 22. - 23.6.
V červenci je stále nejistý námi pořádaný zájezd do Chorvatska, který je zcela vyprodán, ale dnes nikdo není schopen říci jestli bude možné v červenci vycestovat do Chorvatska a za jakých podmínek. Tato situace způsobuje veliké problémy a nervozitu mezi účastníky. Situace společně s CK WES bedlivě sledujeme.
Na srpen připravujeme zapojení a prezentaci našeho svazu na veliké kulturní akci v Hostinném, ovšem ani zde nevíme, zda se akce pořádaná městem vůbec uskuteční.
Připravujeme rovněž i další IX. Shromáždění svazu plánované na 26.8.2020 a další podzimní akce dle původního plánu.

Při vyhodnocování situace v souvislosti s pandemií v jednotlivých podnicích a firmách, kde působí naše členské organizace je možné konstatovat, že skoro ve všech je situace klidná a provoz a výroba v nich nezaznamenala výrazných výkyvů či propadů. Pouze dvě firmy byly nuceny přistoupit k omezení výroby na 50% a využít tak možnosti tzv. částečné nezaměstnanosti se státní pomocí v rámci programu Antivirus. Ale i zde by nemělo jít o dlouhodobý stav.

Odborové organizace spíše hlásí jiné problémy. Například stav, kdy nemohou stále sehnat potřebný počet zaměstnanců na zvýšenou poptávku po výrobcích – týká se některých papírenských provozů. Dále se ukazuje, že i v této době jsou zaměstnavatelé, kteří se neštítí situaci zneužít a blokovat například běžící kolektivní vyjednávání. Díky tomu reálně hrozí v jedné z našich členských firem stávková pohotovost, případně stávka.

Aktuálně probíhají jednání se společností VODAFONE o prodloužení platnosti naší Rámcové smlouvy na roky 2020-22. Od 1.9.2020 by mělo dojít k dalšímu mírnému zlevnění všech tarifů s neomezeným voláním. Do nabídky by měly zařazeny další datové balíčky, které zajistí větší možnost výběru a nově by měl být do nabídky zařazen i nový tarif s neomezeným voláním, sms a neomezenými daty.
(SNO)

 

SVÁTEK PRÁCE

.

EE07DD8F 3A4F 4992 9F2E C2B6D07DB70FDnes si připomínáme významné výročí. 130 let od ustavení, respektive první oslavy prvního máje, co by Svátku práce, dne demonstrací za osmihodinovou pracovní dobu.

Průvody a demonstrace, které dnes doprovázejí novodobé oslavy Prvního máje, začaly v Severní Americe. Průmyslová revoluce vedla k tomu, že se v továrnách postupně objevily nové stroje, které mohly být v provozu i 24 hodin denně. Majitelé továren tak od svých zaměstnanců často očekávali, že budou pracovat 16 hodin každý den kromě neděle. Odborové federace ve Spojených státech a Kanadě se snažily životní podmínky zaměstnanců zlepšit, a proto požadovaly, aby od 1. května 1886 byla zavedena osmihodinová pracovní doba bez ztráty na příjmu. Zaměstnavatelé to většinou odmítli, a tak 1. května vstoupily tisíce dělníků do stávky. Účastnilo se jí tedy na 300.000 pracujících. Při nepokojích dne 3. a 4. května na Haymarket Square v Chicagu ve státě Illinois získalo dělnické hnutí ve Spojených státech první mučedníky. Dělníci v Anglii, Francii, Holandsku, Itálii, Rusku a Španělsku se pak vydali do ulic, aby vyjádřili podporu svým americkým kolegům.

Poprvé se Svátek práce celostátně v USA slavil již 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. V roce 1889 se pak v Paříži konal mezinárodní sjezd socialistických stran, kde byl 1. květen 1890 oficiálně vyhlášen Svátkem práce, Mezinárodním dnem pracujících. Od té doby se první květen stal dnem, kdy dělníci vyjadřovali své požadavky na zlepšení pracovních podmínek. První masová oslava svátku se konala 1.5.1890 i v našich zemích, například na Střeleckém ostrově v Praze a v Brně Pisárkách (na fotografii památník této události v Brně)
(SNO)

 

VÝZNAMNÉ ODBOROVÉ VÝROČÍ - 150 LET!

.

D26E8D24 798A 40F4 B6D7 8DA6369C0400Ke dnešnímu dni se vztahuje jedno významné a kulaté výročí. Dnes, 7.dubna si odbory u nás připomínají rok 1870, který bývá považován za vznik odborového hnutí v našich zemích. Slavíme tedy již 150 let odborů v našich zemích.

Tehdy rakouský parlament schválil zákon o koaliční svobodě, který dělníkům formálně povoloval sdružovat se k obraně svých zájmů. Za datum vzniku odborů se jeví vhodnější zcela jiné datum. A to 15.listopad 1867, kdy byl v Rakousku přijat říšský zákon č. 134/1867, O právě spolčovacím, díky kterému došlo defacto k povolení spolkové činnosti. Tehdy začaly ve větší míře vznikat dělnické spolky, které nově c.k. úřadům pouze oznamovaly svůj vznik a jejich založení již tudíž nepodléhalo schvalování. Tyto dělnické spolky, se pak mohly po roce 1870 snadněji transformovat do klasických odborových organizací a vyvíjet tak činnosti s cílem a programem pro legální hájení zájmů svých členů, především pak zaměstnanců. Za hlavní oblasti vzniku a působení takovýchto spolků u nás můžeme označit Prahu, Liberec a Brno.

Pokud bychom ale chtěli být ještě důkladnější v bádání po odborové historii na našem území, tak nesmíme opomenout rok 1862. Tehdy totiž v Praze vznikl spolek Typografia, který již nesl znaky a úkoly odborové organizace. Tento spolek již v roce 1863 začal vydávat svůj časopis Veleslavín, a v roce 1865 byl doplněn vzdělávacím spolkem Typografickou besedou, která se následně stala nejdůležitějším střediskem tiskařských dělníků. Tento nejstarší dělnický odborový spolek na našem území přečkal všechna úskalí dlouhých let a existuje do dnešních dnů!

Ať už za datum vzniku odborového působení na území Čech, Moravy a Slezska budeme brát dubnový datum roku 1870, anebo listopadový roku 1867, anebo rok 1865, respektive 1862 je vhodné si uvědomit více než stopadesátiletou historii odborů, které, ať už se to někomu líbí anebo ne výrazně a mnohdy i zásadně ovlivnily celý sociální a politický systém. Právě dělníci, odboráři, stály v roce 1874 u vzniku Sociální demokracie v Rakousku, která se rozšířila i do našich zemí. U nás pak byla v roce 1878 na tajném sjezdu na pražském Břevnově založena Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická, jako politický nástroj pro prosazování dělnických sociálních a socialistických požadavků.

Byli to odboráři, kteří tisícům pracujících ukázali, že když se zaměstnanci spojí do odborů, tak mohou prosadit své požadavky na lepší mzdu, pracovní podmínky a lepší život. Byli to odboráři, kteří vybojovali právní ochranu zaměstnanců, jedenácti a pak osmihodinovou pracovní dobu, zakázali dětskou práci, prosadili omezení těžké práce pro ženy a mladistvé, vybojovali rovněž i placenou dovolenou a podporu v nezaměstnanosti, sociální pojišťovnu zajišťující důchodový systém a mnohé další.
Odbory se staly mohutnou silou, která měnila svět a ukazovala sílu a odhodlání pracujících při mohutných demonstracích či stávkách. Desetitisícové demonstrace za svá práva provázely náš boj jak za monarchie, tak i v období první republiky.

Generální stávky, do kterých se v klíčových okamžicích našich dějin k odborům připojovaly i další skupiny - umělci, živnostníci, agrárníci a malofabrikanti a další. A nejen to, odboráři a odbory se v průběhu II.světové války aktivně zapojili i do protifašistického odboje. To vše je historie odborů.

Statisícové demonstrace posledních desetiletí a pozastavení propadu v odborové organizovanosti a mnohé další signály jasně ukazují, že odbory a celé odborové hnutí mají i dnes, tj.stopadesát let od svého počátku své nezastupitelné místo ve společnosti a jsou významným činitelem, který lidi spojuje a pomáhá jim řešit jejich problémy a prosazovat požadavky a jsou organizací, ve které mají zastání. To je současnost.

Máme být na co hrdí a odkaz odborových otců - zakladatelů, bojovníků i obyčejných dělníků neseme dál.

Publikace - Odbory včera a dnes
(SNO)

 

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV ZAMĚSTNANCE BĚHEM EPIDEMIE KORONAVIRU

.

Kam se obrátit o pomoc a co si nenechat líbit, pokud máte pocit, že se k Vám zaměstnavatel nechová fér?
V souvislosti s prevencí šíření Korovaniru přijala vláda České republiky celou řadu opatření, které doléhají na české firmy i zaměstnance. Ale ani v této nelehké situaci zaměstnavatelé nemohou porušovat práva zaměstnanců. Abyste věděli, co si nenechat líbit, nebo abyste dokázali poradit kolegům, připravili jsme pro vás základní informace.

OTÁZKY A ODPOVĚDI:

Může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou „ze dne na den“?
Zaměstnavatel dovolenou určuje alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší lhůtě (§ 217 zákoníku práce)

Může mi ve zkušební době zaměstnavatel dát výpověď během prvních 14 dnů nemoci, nebo když jsem v karanténě?
Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 66 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit výkon jiného druhu práce, než mám v pracovní smlouvě?
Zaměstnanec není povinen vykonávat jinou práci, než má sjednanou jako druh práce v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na výkonu jiné práci mimo sjednaný druh práce dohodnout.

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci?
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil účelově (§ 106 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel zkrátit pracovní úvazek?
Zkrátit pracovní dobu (úvazek) lze pouze v dohodě se zaměstnancem (§ 80 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel dát výpověď kvůli koronaviru?
Ne, nemůže. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci pouze z důvodů vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce.

Může mi zaměstnavatel snížit mzdu?
Zaměstnavatel nemůže snížit zaměstnanci sjednanou mzdu. Pozor: je-li mzda zaměstnance určena mzdovým výměrem, je snížení možné, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně.

Je možné pracovat z domova, když jsem v karanténě?
Zaměstnanci nelze práci z domova jednostranně nařídit, neboť se na tom musí zaměstnanec se zaměstnavatelem vždy dohodnout. Práce z domova je možná i při nařízené karanténě. Zaměstnanci v takovém případě přísluší mzda, nikoli náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Může mi zaměstnavatel zrušit nebo změnit směny „ze dne na den“?
Změnu rozvržení směn může zaměstnavatel provést pouze 2 týdny předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit neplacené volno?
Neplacené volno nelze nařídit, lze jej poskytnout jen na žádost zaměstnance.

Kolik dostanu, když jsem v karanténě?
Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce).

Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření provozoven na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Když nemůže zaměstnavatel zajistit chod podniku kvůli prostoji, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu prostoje, např. nemá dostatek surovin pro výrobu, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku výdělku [§ 207 písm. a) zákoníku práce].

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy mám právo na pracovní volno a ošetřovné?
Po celou dobu uzavření příslušného školského zařízení/stacionáře přísluší zaměstnanci pracovní volno a dávka ošetřovné z důvodu péče o dítě mladší 13 let, péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), a dále o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost).

 

Potřebujete více informací? Neváhejte se obrátit na infolinku 1212, Státní úřad inspekce práce nebo vaši odborovou organizaci. Pomůžou vám i poradí!

Státní úřad inspekce práce
Státní úřad inspekce práce Opava
Telefon: 800 60 60 70 (bezplatná linka)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Web: www.suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze
Telefon: 800 60 60 30 (bezplatná linka)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze
Telefon: 800 60 40 60 (bezplatná linka), 950 179 400
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích
Telefon: 800 60 50 60 (bezplatná linka), 950 179 511 (České Budějovice), 950 179 512 (Jihlava)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni
Telefon: 800 60 60 20 (bezplatná linka), 950 179 611 (Plzeň), 778 745 147 (Karlovy Vary)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem
Telefon: 800 60 70 60 (bezplatná linka), 950 179 711 (Ústí nad Labem), 950 179 789 (Liberec)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové
Telefon: 800 60 60 80 (bezplatná linka), 950 179 800
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně
Telefon: 800 60 60 90 (bezplatná linka)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě
Telefon: 800 60 60 10 (bezplatná linka), 950 179 211 (Ostrava), 950 179 216 (Olomouc), 771 132 402 (Bruntál), 778 451 246 (Jeseník)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

82E12AAF 2158 4DCA 8C6A 2D5AAC0E4401

Zdroj: MPSV ČR

 

 

Odběr novinek

Pokud chcete dostávat novinky našeho odborového svazu, vyplňte svůj email.
Invalid email address.
Captcha
Neplatný vstup

Kontaktní údaje

Svaz Nové odbory
Ptenský Dvorek č.100
798 43 PTENÍ
IČ: 052 14 874
DIČ: CZ05214874
Datová schránka: ica7eus

Tel:      582 319 229
Mobil:   736 512 973
E-mail: sekretariat@noveodbory.cz