POMLOUVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE MŮŽE VYMSTÍT

.

22BC0CB8 24A9 4F45 B80C 4D6FB7AD2AE3Čas od času si na svou práci a zaměstnavatele asi postěžuje každý. Pokud se to děje mezi blízkými, kamarády či kolegy, dobrá pověst zaměstnavatele tím jistě neutrpí. Stejně tak kritika zaměstnavatele mezi kolegy v práci. Zabránit jí nejde a je to i přirozené, pokud je to v mezích slušnosti.

Jenomže v době sociálních sítí si řada lidí vylévá pocity a kritiku na svých profilech a v diskusních fórech. A s ohledem na neosobní prostředí sociálních sítí, bývá kritika nezřídka tvrdá a velmi hrubá. A to se zaměstnavateli opravdu nemusí líbit.
Kritika zaměstnavatele je přípustná. Ovšem, pokud však má kritika charakter pomluvy, navíc zveřejněné na sociální síti, kde se může nekontrolovaně šířit a může tím dojít k poškození dobrého jméno zaměstnavatele, může toto počínání vést i k výpovědi z pracovního poměru autora pomluvy.


Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli povinnost loajality, zdrženlivosti a mlčenlivosti. Pokud ho veřejně kritizuje a kritika má charakter pomluvy nebo poškozuje dobrou pověst zaměstnavatele a jeho podnikatelské aktivity, zaměstnavatel se může bránit. Vzhledem k tomu, že není dána jasná hranice mezi přípustnou a nepřípustnou kritikou zaměstnavatele, je nutné každý případ posuzovat individuálně, i když vzhledem k dosahu sociálních sítích je možné považovat kritiku na internetu za podstatně rizikovější, než při použití jiných prostředků.


Kritika může být i oprávněná, ale musí být věcná, konkrétní, a musí vycházet z pravdivých podkladů a nesmí být vedená s hlavním cílem poškodit zaměstnavatele. Zjednodušeně platí, že pokud je kritika oprávněná, neměl by být zaměstnanec za ni postihován. V případě, že je kritika neoprávněná, zaměstnanec by standardně měl nést následky za své protiprávní jednání.
Pomlouvání zaměstnavatele na sociálních sítích totiž může mít pro autora tvrdý dopad. Zaměstnavatel může zaměstnance písemně varovat s upozorněním na možnost výpovědi v případě dalšího porušování pracovních povinností. Může dojít i k rozvázání pracovního poměru výpovědí bez předchozího upozornění, nebo dokonce k okamžitému zrušení pracovního poměru. Posouzení stupně intenzity závažnosti jednání zaměstnance záleží vždy na okolnostech případu a konečné slovo bude mít v případě pracovněprávního sporu v drtivé většině asi soud.


Zaměstnavatel se může rovněž bránit prostředky, které mu poskytuje občanský zákoník v oblasti ochrany pověsti právnické osoby nebo ochrany proti nekalé soutěži, kdy v rámci kritiky dojde například k porušení obchodního tajemství.
Navíc může vydat určitá pravidla pro sdílení názorů zaměstnanců na sociálních sítích například v pracovním řádu nebo v jiné vnitropodnikové směrnici, která budou respektovat základní práva zaměstnanců a závěry judikatury ohledně oprávněné kritiky.

Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnance něčím naštve, je lepší vychladnout a řešit případná pochybení či domnělé nespravedlnosti s chladnou hlavou, třeba prostřednictvím odborové organizace, než si svému rozhořčení hned ulevovat výlevy na sociálních sítích.
(SNO)

PREZIDENT PODEPSAL NOVELU ZÁKONÍKU PRÁCE

.

EB6DA2A8 2CBC 4DDE 8EFC 6FDC04F9471DPrezident v neděli podepsal novelu zákoníku práce, kterou schválila Poslanecká sněmovna po vrácení Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou novelu zákoníku vzniklou po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře.

„Výsledkem našeho úsilí je zákon, který je v souladu s evropskými předpisy, a především přináší výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře. Důležité je, že shoda nad touto novelou existuje nejen na koaliční úrovni, ale také mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Novela zákoníku práce prování transpozici několika evropských směrnic a zároveň zavede také několik dalších novinek. Představuje pozitivní změny pro těhotné zaměstnankyně, rodiče s dětmi do 9 let a osoby pečující o závislé osoby, kteří budou moci zaměstnavatele nově požádat o výkon práce na dálku. Každý případ odmítnutí takového požadavku bude muset být zaměstnavatelem písemně zdůvodněn. „Záměrem je, aby zejména rodiče malých dětí nebo pečující měli co nejlepší oporu v zákoně a dobré podmínky pro skloubení rodinného života s prací,“ doplnil ministr Jurečka.

Zákoník rovněž stanovuje obecná pravidla pro práci na dálku (home office), která bude možná pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem. Zohledňuje se také možnost poskytnout zaměstnancům paušální náhradu za nejběžnější náklady spojené s prací na dálku, a to za každou odpracovanou hodinu. Cílem je takto kompenzovat náklady např. za energie, teplo a vodu. Ve výši, kterou stanoví vyhláška MPSV za hodinu práce na dálku, půjde o daňově uznatelnou částku.

Úpravy se týkají i „dohodářů“. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhovat pracovní dobu zaměstnancům pracujícím na dohody, a to s nejméně třídenním předstihem, pokud se nedomluví na jiné sobě seznámení. S tím souvisí i právo na veškeré překážky v práci. „Velmi důležitou novinkou je také dovolená, která nyní bude náležet i zaměstnancům pracujícím na dohody. Toto právo jim vznikne automaticky podle zákona, pokud splní příslušné podmínky. Ty jsou podobné těm, které platí pro pracovní poměr,“ řekl ministr Jurečka.

Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů jsou do novely zahrnuty i další úpravy. Mezi ně patří zpřesnění pravidel pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále se v zákoně výslovně potvrzuje možnost zaměstnance požádat o čerpání rodičovské dovolené i opakovaně. Dalším z pozměňovacích návrhů s cílem zajistit dostupnost lékařské péče opětovně, se zavadí úprava tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.
(SNO - zdroj MPSV)

 

POLSKO OD LEDNA RAZANTNĚ ZVÝŠÍ MINIMÁLNÍ MZDU

.

NxPWpVMinimální mzda se díky rozhodnutí polské vlády od ledna zvýší o 18 procent. Oznámil to premiér Mateusz Morawiecki. Minimální mzda v Polsku je už teď vyšší než v České republice a od ledna vzroste na 4.242 zlotých (cca 22.423 Kč) měsíčně. V červenci pak poroste znovu na hodnotu 4.300 zlotých (cca 22.730 Kč).

V Česku se minimální mzda letos od ledna zvýšila o 1.100 na 17.300 korun. O kolik, a zda-li vůbec se minimální mzda u nás zvýší od ledna není jasné. V posledních letech vláda, která o případném zvýšení rozhoduje, nechává své rozhodnutí až na poslední chvíli, na konec roku.

Odbory dlouhodobě upozorňují na to, že minimální mzda je u nás nastavena příliš nízko, ve srovnání se všemi okolními zeměmi. Náš svaz je pak přesvědčen, že minimální mzda musí vzrůst na hodnotu převyšující 20 tis. Kč. V opačném případě zůstaneme zemí s pouhou levnou pracovní sílou.
(SNO)

 

V HOSTINNÉM JEDNALO PŘEDSEDNICTVO SVAZU

.

IMG 1940V pátek 1. září se v Hostinném sešlo Předsednictvo svazu na svém XXXI. zasedání. V rámci jednání se Předsednictvo zabývalo činností svazu a dalšími vnitrosvazovými záležitostmi.

Hlavním bodem jednání bylo projednání výsledků hospodaření a Účetní závěrky za I.pol.2023 a projednání návrhu změn v Sociálním fondu svazu, které budou předloženy na následující jednání Shromáždění svazu, které se uskuteční v úterý 7. listopadu v Olomouci.

Otázku případného zapojení se našeho svazu do protestních akcí, které se chystají stranou PRO v souvislosti s činností Vlády ČR a s avizovanými změnami Předsednictvo po projednání odmítlo. Svaz tak nebude centrálně tyto akce podporovat, nicméně jednotlivé členské organizace mohou samostatně zvážit své případné zapojení se.

Projednány byly i další aktuální otázky a stav hospodaření Sociálního fodnu svazu.

Další jednání Předsednictva se uskuteční dne 17. října.
(SNO)

 

HORKO NA PRACOVIŠTI VS. OCHRANNÉ NÁPOJE

.

3BA99D29 BF76 4D70 B031 E04429D57466Žhavé léto je plném proudu a rtuť teploměru překračuje tropickou třicítku. Pro všechny milovníky koupání je to ideální počasí, ale co ti, kteří nejsou na dovolené a musejí být v práci? Mají právo požadovat po zaměstnavateli, aby jim zajistil nápoje!

V oblasti BOZP totiž platí zásada, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky, a to vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. Tuto povinnost ukládá zaměstnavateli přímo Zákoník práce v §102. Jedním z rizik je i práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto Zákoník práce v §104 výslovně stanoví, že na pracovištích, kde nelze odstranit či dostatečně omezit rizika, tzn. i při nedostatečných mikroklimatických podmínkách na pracovišti, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje.

Tato povinnost vzniká zaměstnavateli v případě, že se zabývá pracemi, při nichž je energetický výdej zaměstnanců vyšší než stanoví příslušný předpis a teplota na pracovišti přesahuje 26°C. U zaměstnanců vykonávajících lehčí práce, například v kanceláři, se jedná o povinnost až v případě, že teplota na pracovišti překročí 34°C.
Základ pro posouzení, zda je konkrétní práce vykonávána v teplotním riziku či nikoliv, je samozřejmě ve zjištění teploty na pracovišti. Teplota se pak měří jakýmkoli běžným teploměrem, vždy ve stínu a přímo na pracovišti.

Platí zásada, že poskytnutý ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Pokud se poskytuje balená voda, pak se má jednat o balenou přírodní minerální vodu slabě mineralizovanou, balenou pramenitou vodu nebo balenou kojeneckou vodu. Doporučené minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru za směnu, při extrémních venkovních podmínkách až 2,5 litru za směnu. Zaměstnancům však nevzniká automaticky nárok na balenou vodu. Jako ochranný nápoj totiž může být považován i tzv. sodobar, či barelová voda ve stojanech. Za určitých okolností lze za ochranný nápoj považovat i kohoutkovou vodu. Nicméně, o určení ochranného nápoje u zaměstnavatele by měl vždy rozhodnout smluvní lékař zaměstnavatele.
(SNO)

 

ZÁKON O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ ZAČAL PLATIT NA ZAČÁTKU SRPNA

.

EB6DA2A8 2CBC 4DDE 8EFC 6FDC04F9471DZákon o ochraně oznamovatelů začal v ČR platit 1.srpna. Pro oznamovatele se ve světě používá termín whistleblowing. Týká se upozorňování na podezřelé, neetické nebo trestné jednání na pracovišti, které se děje se souhlasem nadřízených a které jde proti veřejnému zájmu či ohrožuje veřejnost.

V rámci EU byla směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávní činnosti přijata v říjnu 2019, Evropský parlament směrnici schválil už v dubnu téhož roku. Jejím smyslem je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé (takzvaní whistlebloweři) nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.

Unie dala členským zemím na začlenění nové směrnice do svého práva dva roky, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021. Některé unijní země přijaly příslušné zákony ještě před evropskou směrnicí, některé směrnici poté začlenily do svého právního systému.
Česko s přijetím směrnice otálelo a Evropská komise kvůli tomu podala v polovině letošního března na ČR žalobu. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.

Sněmovna návrh zákona vycházející z evropské směrnice schválila letos v dubnu a Senát přijetí zákona umožnil 1. června. Sice jej neschválil, ale ani neodmítl a neupravil. Zákon tak 7. června podepsal prezident Petr Pavel. Snaha o legislativní úpravu takzvaného whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat.

Oznamovatelé protiprávního jednání budou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Zákon, v němž koalice prosadila jen nezbytně nutná pravidla, se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě.

Ochrana se podle zákona nebude týkat jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. Zákon má ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50.000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společnosti s 50 a více zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona přijmout příslušná vnitřní opatření a stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat.
(SNO)

 

Odběr novinek

Pokud chcete dostávat novinky našeho odborového svazu, vyplňte svůj email.
Invalid email address.
Captcha
Neplatný vstup

Kontaktní údaje

Svaz Nové odbory
Ptenský Dvorek č.100
798 43 PTENÍ
IČ: 052 14 874
DIČ: CZ05214874
Datová schránka: ica7eus

Mobil:   736 512 973
E-mail: sekretariat@noveodbory.cz